Lázně Kundratice

Loni na začátku srpna při návštěvě Stráže pod Ralskem mě kamarádi – Mirek a Renata – vzali na výlet do okolí a objevila jsem Lázně Kundratice, které jsou součástí městečka Osečná. Moc se mi zalíbily na první pohled, malé lázně v krásné přírodě, uprostřed lesů. Hned jsem volala kamarádce Mirce, se kterou jezdím na dovolenou, že bychom tam mohly příští rok, tedy letos, jet na týden. Ta si prohlédla webové stránky lázní a souhlasila. Chtěly jsme jeden týden v červnu, ale už byl celý červen zamluvený, jediná možnost byl týden v květnu 22.5. – 29.5. Zásadně jezdíme do 2 jednolůžáků, abych každá měla své pohodlí. Já jsem zimomřivá a hodně spím, Mirka je příšerně otužilá a spí 3-4 hodiny denně. Dopředu jsem do lázní napsala emailem, že mám bezlepkovou dietu. Odpověď byla, že to není problém. Když jsem přijela, tak jsem ke svému překvapení zjistila, že v kuchyni už je vše nahlášeno a i první oběd byl pro mě připraven.

Měla jsem strach, jestli nepojedu sama, protože Mirka měla 16 dní před odjezdem slabou mrtvičku (psala jsem o tom na íčko), ale lékaři jí z toho dostali a pan primář na Homolce souhlasil s jejím pobytem v lázních. Tam byli sice trošku vyděšeni, když jsme přijely a lékařka se to dozvěděla, ale vše dopadlo dobře, Mirka mohla odpočívat podle potřeby. Ubytování jsme měly krásné, v lázeňském domě Šárka (3. foto), ve druhém patře, balkony jsme měly na levém boku domu, sluníčko tam šlo chvilku ráno a večer, takže tam byl příjemný chládek. To bylo důležité hlavně pro Mirku a já se mohla trochu přiobléci. Čelní strana domu je jižní a litovaly jsme všechny, kteří tam bydleli, protože bylo velké horko. Hned jsme si všimly, že rododendrony a azalky byly ještě v plném květu. V rybníku u lázní se bohužel nedá koupat, asi před 6 lety ho změnili na chovný rybník na kapry – jak jsme se dozvěděly od štamgastů, kteří tam jezdí opakovaně. Jedno dopoledne jsme u rybníka potkaly dvě paní, které tam krmily nutrie, házely jim kousky suchého chleba a mrkve. Asi by nebylo dobré, chtít po nich, aby si braly žrádlo z ruky. Krmení je zakázáno, protože, kdyby nutrie někoho kousla, tak by to byl velký problém, protože by člověk onemocněl a lékaři nemají protivakcínu. Bylo to tam napsané na ceduli, ale tu déšť smazal. Nutriím moc chutnala mrkev, tu snědly první a chleba až potom.

Také jsme zažily jedno cvičení místních dětských hasičů, děti se opravdu snažily, rychle běhaly, vodu si braly z připravené kádě, nebraly ji z rybníka. Na procházky jsme chodily většinou do Mannova lesa, který je součástí lázní, je to bažina, ale teď bylo sucho. Jsou tam haťové pěšinky, které jsou vybudované tak, aby se vyhýbaly stromům, les má několik vchodů, jsou tam i cedule s popisem fauny a flóry, odpočinkový altán a na několika místech i lavičky. Pověst o Mannově lese je na jedné tabuli, kterou jsem vyfotila, tak si ji můžete přečíst. V lese je mnoho hodně starých, obrovských bříz, nikde jinde jsem takové břízy neviděla. Do Osečné na náměstí to bylo asi 3 km, ale poprvé jsme tam raději jely autobusem, aby to pro Mirku nebylo náročné. Zpátky jsme šly pěšky a asi v polovině cesty jsme se zastavily v cukrárně. Ta je úžasná, má i sezení vedle na zahrádce, která je cloněná od silnice živým plotem. Daly jsme si zmrzlinový pohár s jahodami, oříšky, šlehačkou, vaječným likérem a čokoládovou, polevou, samozřejmě s kávou. Zpátky v lázních jsme byly asi za 20 minut, tak jsme tam chodily opakovaně, Mirka to zvládla bezvadně.

V Mannově lese byl také bufet a minigolf. I ti, kdo rádi chodí na tanečky, si tam mohou užít. 3 x týdně, v pondělí, ve středu a v pátek večer hraje muzika od 19:30 v lázeňské restauraci. V létě hraje v altánku venku, u kterého je i taneční plocha. Ještěd je vidět skoro odevšad, často byl před bílými mraky, tak se jeho stříbrná věž ztrácela.

Celý týden jsme si báječně užily, já byla jak v pohádce, 3 měsíce předtím jsem se nedostala do přírody a uvědomila jsem si, jak takový pobyt v přírodě dokáže uzdravit. Zmizel kašel, rýma, mohla jsem se tam nechat hýčkat procedurami, uvařili mi, uklidili mi pokoj a já měla volno. Ve škole odešly 2 kolegyně, tak jsem měla výuku navíc a byl to strašný záhul.

Kdo má rád odpočinek v přírodě, tak mohu doporučit. Je tam i půjčovna kol, dobře vaří, na výběr na oběd i večeři byla 4 jídla, mně k tomu udělali přílohu podle mých potřeb, i pro mne udělali někdy zvláštní variantu, u snídaně byla možnost si vzít vynikající jogurt, dát si do něj marmeládu, různé druhy cornflakes, med atd. Je vidět, že jsou lázně oblíbené, sjížději se tam party lidí opakovaně, což jsem viděly, když odjíždějící se loučili s ostatními slovy "Tak zase za rok": Co si více přát?

Lázně Kundratice

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více