Když se z vlastní kůže vysvlékám

Byla ve mně touha
po mracích,
tajná přání, skrytá
v rozpacích,
vločky sněhu, jindy
dravý proud,
tělo, které chce tě
obejmout.

Byly ve mně květné
neděle,
milování víc než
dospěle,
žhavé slunce, jindy
zatmění,
vášeň, jež se v ticho
promění.

Dál je ve mně láska
ukrytá,
jasná, krásná, trochu
složitá,
tajná přání stále
ještě mám,
když se z vlastní kůže
vysvlékám.