Šedesátník v širokých bermudách z levného materiálu a v barevném tričku s potiskem nepůsobí mladistvě, ale divně. Takové oblečení se stalo normou, stačí se kolem sebe rozhlédnout v ulicích, v autobusech, v tramvajích. Starší muži vesměs působí pomačkaně, neupraveně, nesladěně, lacině.

Mnohým ženám se odívání mužů nelíbí

Tady je zkušenost jedné sedmdesátnice: „Jako by to můj manžel vzdal. Celé léto tráví v bermudách s kapsami, které si koupil na tržišti za sto korun. Je to nekvalitní materiál, pořád je umačkaný. Nosí trička s reklamními nápisy, které mu zeť přinesl z práce, myslel, že v nich bude pracovat na zahradě. Občas se za něj stydím. Říká, že chce mít hlavně pohodlí a že je zbytečné v našem věku utrácet za oblečení. Navíc říká: vždyť takhle chodí oblečení mladí kluci. To chceš ať vypadám jako dědek? To mám nosit károvanou flanelovou košili?“

A názor další dámy, dvaasedmdesátileté bývalé učitelky Jarmily z Ostravy: „S manželem se hádáme jen kvůli jeho oblečení. Jako by mu najednou bylo jedno, jak vypadá. Neholí se, nosí jedno tričko týden. Nejhorší jsou teď v létě květované bermudy na gumu v pase. Chodí v nich do obchodu, na úřady, na pivo. Říká, že nechápe, čemu se divím, že je v ulici nosí všichni chlapi. No, nosí, však taky všichni vypadají nemožně.“

Dámy nechtějí, aby pánové nosili černé obleky, nažehlené košily, hole a klobouky. Nechtějí ze svých partnerů tvořit Oldřichy Nové či jiné prvorepublikové idoly. Jde jim jen o to, že si uvědomují, že by mnozí starší muži o svůj vzhled měli více dbát. Sportovní a pohodlná móda není totéž, co barevné tričko a kraťasy z tržnice. Dvacetiletý kluk v tom vypadá dobře, protože je mu dvacet. Sedmdesátiletý muž v tom ale vypadá divně. Je to stejné, jako by jeho sedmdesátiletá manželka nosila upnuté tričko s flitry a minisukni. A říkala: „Ale vždyť teď se takhle chodí, nosí to tak všechny ženské z ulice.“

Jak na to, pánové?

Pokud tento text čtou pánové, mohli by se přinejmenším zamyslet, jak vypadá jejich šatník a jak asi působí oni sami očima druhých. Pokud tento text čtou dámy, mohly by se zamyslet, co mohou se šatníkem svých mužů udělat. Protože v tomto směru se pánové hodně ovlivnit dají. Když někdo uslyší: „Podívej, Pepo, koupila jsem ti tuhle úžasnou košili, připomíná mi barevně tu světle modrou, kterou jsi měl před třiceti lety, dělá tě o tolik mladší, vypadáš v ní jako tenkrát...“ vsaďte se, že tu košili bude nosit a na to otřesné tričko zapomene.

Takže, několik zásad, kterých by se při výběru oblečení starší pánové měli držet, aby vypadali mladistvě, ale zároveň ne směšně. Některé zásady možná budou působit poněkud kruté, protože se dotknou právě toho, co rádi nosí. No, přežijte to, pánové.

Kraťasy patří k vodě, k moři, na zahradu. Nechoďte po městě v kraťasech. I když je přes třicet stupňů vedro, nechoďte v nich. Mužská noha nikdy není nic pěkného na pohled, po padesátce to platí dvojnásob. Chlupy, křečové žíly a různé skvrny nejsou nic, na co by se museli dívat spolucestující v tramvaji nebo v čekárně u lékaře. Lehké plátěné kalhoty světlé barvy jsou stejně pohodlné, ale mnohem lichotivější. Dělají lepší postavu, muž v nich vypadá jako muž.

Trička s obrázky patří mládeži. Když má sedmdesátník veselé barevné tričko, nesvědčí to o jeho mladistvém duchu. Je to prostě divné. Starší muž vypadá vždy lépe v jednobarevném tričku s límečkem nebo v plátěné sportovní košili. Všimněme si, jak chodí oblečení starší elegantní Italové, Francouzi a jiné jižní národy. Prošedivělí pánové nosí béžové kalhoty, bílé košile, světlé mokasíny. Vše je jednoduché, pohodlné a mladistvější než bermudy a barevná trička, u kterých si paradoxně mnozí Češi myslí, že je dělají mladší. Nedělají.

Ponožky v sandálech a mokasínách. O této strašné věci už bylo napsáno mnoho vět, vzniklo kvůli ní mnoho domácích hádek. Takže znovu: Pánové, ne, ponožky ke kraťasům či bermudám do otevřených sandálů opravdu nenoste. Neptejte se proč, prostě to berte tak, že se to ženám nelíbí. Tak to byste snad pro ně udělat mohli.

Méně znamená více. To, že je někdo dobře oblečený, neznamená, že za kalhoty, svetry, trička, boty a bundy musí utratit celou penzi. Ostatně, mnohým z penze ani na oblečení moc nezbývá. Přesto to jde. Kvalitní jednobarevný pánský svetr vydrží několik let, stejně jako džíny. A to je kombinace, ve které vypadá dobře třicátník i sedmdesátník. Muž, který má šatník chytře vytvořený, s ním vystačí v penzi i několik let, aniž by si musel něco kupovat.

Džíny. Ano, ty do pánského šatníku patří, ať je vám dvacet nebo osmdesát. Osmdesátníci v dobře padnoucích džínách nejsou směšní, naopak. Jde jen o to, aby to byly džíny klasické, žádné výstřelky z různými záměrně vytvořenými fleky a světlejšími místy. Stačí si počkat na posezónní výprodeje, kdy se dají značkové džíny pořídit za polovinu i méně původní ceny a je na pět let vystaráno.

Tohle není módní diktát. Je jasné, že mnozí senioři si nemohou dovolit utrácet za oblečení a mají jiné starosti. Ale je škoda, ve snaze vypadat mladší, ve výsledku vypadat jako člověk, kterému na sobě už tak nějak nezáleží.