Myšlenka

Běžná i jediná,
drsná i nevinná,
hromádka neštěstí,
citové předměstí.

Čeká a nedýchá,
představy rozmíchá,
v hlavě se schovala,
zase mě dohnala.

Chvěje se na řasách,
pádí a nemá strach,
světlo jí nevadí,
s nocí si poradí.

Zbloudilá myšlenka,
věrná jak milenka,
ke mně se přitočí,
couvne a vykročí.

Ve chvíli dvojhlasné
blikne a uhasne,
a neodbytné Proč
ztichne jak červotoč.