Fotoreportáž: Hvar, ostrov s vůní levandule

Na letošní dovolenou jsem se po loňském nevydařeném podzimu a drsném letošním jaru, kdy jsem musela řešit zdravotní problémy, velmi těšila. O to více, že na chorvatský ostrov Hvar jsme měli jet s „naší“ partou z Visu.

Léto se přehouplo do druhé poloviny a my jsme se vydali s naší oblíbenou cestovkou MLK tours Frýdek-Místek na cestu. Tak jak je to u této cestovky zvykem, vše klapalo jako dřeváčky. Odpoledne jsme vyjeli z Frýdku-Místku o trochu dříve, protože natěšení turisté byli všichni dvacet minut před stanoveným odjezdem na svých sedadlech v autobuse.

Split. Za slunečného rána jsme se poněkud unavení, rozcuchaní a s více či méně oteklými kotníky vyškobrtali z autobusu. Trajekt jsme stihli podle plánu, a v daném čase jsme už pohlíželi na Split z modré hladiny Jadranského moře. Dvě hodiny jsme se kochali pohledem na chorvatské ostrovy a modrou dálku i temnou hloubku pod námi. Ač neplavec, nechávalo mě to zcela klidnou. Vždyť kolikrát do roka ztroskotá trajekt? To pozemní doprava má zcela jistě horší statistiku.

V dálce v zátoce již vidíme městečko Stari Grad, kocháme se pohledem na hotel ARKADA, který je hned na pobřeží, ale ten není cílem naší cesty. Jsme ubytovaní v hotelu LAVANDA, jenž přes hustý porost borovic není vidět.

Stari Grad: malebné starobylé městečko je rozprostřeno v zálivu a my máme to štěstí, že se v den našeho příjezdu začíná slavit 2400 let od jeho založení. Zároveň je tam Festival moře. A plachetnice. Desítky malých, velkých, nádherných. Ale to vše uvidíme až následující večer. Tisíce lidí se vešlo právě tento večer na pobřežní promenádu. Stánky, hudba, zmrzlina. Parádní atmosféra teplého letního večera.

Druhý den ráno hned po snídani se znovu vydáváme do městečka. Ještě než se zaplní lidmi chceme si projít úzké uličky starého města. Obklopuje nás ticho, potkáme jen málo osamělých chodců. Nasáváme všemi smysly atmosféru starobylosti. Nádhera. Po kamenné dlažbě před námi šlapalo bezpočet lidí. Povznášející pocit. A přidám ještě jeden. Všude je uklizeno, nikde žádné papírky, odpadky, nic nenasvědčuje tomu, že v noci zde byly davy lidí.

Hvar: hlavní město ostrova a my jsme zde na výletě. Nad městem se vypíná Španělská pevnost a na stráních pod pevností obdivujeme vzrostlé agáve a opuncie. V přístavu pak velkolepé lodě. Pokračujeme na pláž poblíž Vrbosky. Je krásný teplý den. Z „městečka“ Vrboska však kvůli koupání nic neuvidíme.

Autobus nás odváží do Jelsy, kde je prý slabý pramen pitné vody, která však nestačí ani pro obyvatele Jelsy. Všechny chorvatské ostrovy, až na ostrov Vis a ještě jeden, který jsem si nezapamatovala, jsou zásobovány podmořským vodovodem z pevniny. Měla jsem strach, že budeme trpět nedostatkem vody, ale obavy byly zcela zbytečné. Voda byla dobrá a bylo jí dost. V Jelse jdeme houfně na zmrzlinu, dva kopečky zaplatit a třetí je gratis. No, nedej si!

Další ráno se ještě před svítáním vydáváme sami dva do kopců nad Starim Gradem, kde se vypíná bílý kříž a stojí tam také kaplička, tam se zapisujeme do pamětní knihy a tak necháváme po sobě na Hvaru malou nepatrnou stopu.
Jsem pevně rozhodnutá použít místní autobusovou dopravu a podívat se do Vrbosky.

Vrboska: ospalé městečko natěsnané kolem zátoky, na stráních nad zátokou rozeseté domy, zřejmě s ubytováním pro turisty. K moři docela daleko. Procházíme se a najdeme i tři kamenné mosty, které spojuje historie a skoro prázdný kanál. K poslednímu mostu už voda nesahá. Mosty jsou fotogenické a tak fotím a fotím.

Po skončení letní sezóny zde musí být smutno a možná tak trochu mrtvo. Stálých obyvatel je zde asi pětset. Jsme však rádi, že jsme se sem podívali. Už cesta obrovským klimatizovaným autobusem uzkými silničkami stála za to.

Mladí lidé z Hvaru odcházejí na pevninu, někteří studovat a jiní pracovat. Život na kamenitém ostrově je příliš těžký. Kam se podíváš kamení, políčka jsou ohraničena kamennými zídkami, půda je červená a kamenitá. A přece zde všechno kvete, roste a rodí. Cestou na výlety vidíme vinohrady, olivovníky a levandulové trsy, ty jsou však již odkvetlé a ořezané. Na každém kroku vás prodavači lákají ke koupi - levandulové mýdlo, krémy, voňavé polštářlky. Ale také olivový olej, víno a rakije. Obdivujeme a inhalujeme kvetoucí rozmarýn, dozrávající granátová jablka, lahodné fíky, kiwi, trháme bobkový list, sbíráme semínka nocenky, rozplýváme se nad krásou květů kapary, koupeme se v teplém moři a užíváme si sluníčka po celých osm dní. Dokonce se i potápím, přiznám se, že nedobrovolně, ale potápím - jen jednou. To když se chci postavit a noha mi sjede po kameni a já zahučím pod vodu. Ale v pohodě, ani jsem se nelekla.

Hvar – kamenitý voňavý ráj na zemi, alespoň pro nás, pro mě. Jsem zamilovaná.

Chtěla jsem vám svými slovy zprostředkovat můj pocit z tohoto kouzelného místa, vše ostatní si najdete na internetu a nebo v turistickém průvodci. Snad se mi to trochu podařilo.

Pojďte se se mnou projít rájem.

Fotoreportáž: Hvar, ostrov s vůní levandule

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více