Kde domov můj: Orlík

Chtěla bych vás pozvat do mého kraje. Není to rodný kraj, neboť tu pobývám jen posledních patnáct let. Nejprve jsem hledala se sestrou místo poblíž Prahy, kde bychom trávily léto, a časem jsme se sem odstěhovaly. Od Prahy nás dělí 70 km, hodinu autobusem z nádraží Knížecí.

Toto místo je na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje. Krajina plná lesů láká k procházkám a ke sbírání hub, kterých tu bývá dost a dost. Na procházkách lesem se zde setkáte se srnkami, které před vámi přeběhnou a rychle zmizí.

Mám zde v lese spoustu oblíbených míst, různých zákoutí, které vytvořila sama příroda. Cestu po silnici lemovanou smíšenými stromy, jejichž větve se z obou stran k sobě sklánějí, jakoby se objímaly, a vytváří tak přírodní loubí. Jinde je cesta tmavá, avšak v závěru vytváří světelný kruh, takže vypadá jako cesta tunelem a světlem na konci.

Koupání zde na Orlické přehradě nabízí kempy Velký Výr a Pukňov, kde je možné levnější ubytování, či Penzión U Nováků.

Je zde zámek Orlík, a právě o něm bych vám ráda něco napsala.

Byl postaven již ve 13.st., a to v době Václava I., kdy se zde začalo vybírat clo na Vltavě. Ale v té době tu stál jen dřevěný hrádek, postavený na strmé skále jako orlí hnízdo. Odtud nese název Orlík. Po vybudování Orlické přehrady stoupla voda o šedesát metrů, takže strmá skála dostala betonový plášť a z orlího hnízda na nebesích se stal téměř vodní zámek.

Zámek vlastnilo několik šlechtických rodů, ať už to byli Zmrzlíkové, kteří byli stoupenci husitů, či Švamberkové, kteří jej přestavěli v renesančním slohu, nebo Eggenbergové, po nichž ho dědictvím získává rod Schwarzenbergů. A právě historii rodu Schwarzenbergů je věnováno první patro, a to Karlu I. Schwarzenbergovi, který byl vynikající vojevůdce a diplomat. Ve vitrínách jsou k vidění řády, které obdržel za vítězství nad Napoleonem, ale také dary od samotného Napoleona, ještě z doby přátelství mezi oběma muži.

Ve druhém patře se nachází reprezentační salóny. Na obraze zde můžete spatřit např. Kateřinu Zaháňskou, známou z románu Babička Boženy Němcové, která na zámek přijela se svou schovankou Emilií von Gerschau. I ona je popsána Boženou Němcovou jako komtesa Hortensie. A právě do Emílie se zamiloval nejstarší syn Karla I.

Jedna z nejkrásnějších místností je Teskův sál, který vyzdobil řezbář Jan Teska, bratranec malíře Mikoláše Alše.

U zámku je anglický park, kde se nachází hrobka rodu Schwarzenbergů. Anglický park, vlastně volná krajina, kde se střídají louky a lesíky, přímo vybízí k dlouhým procházkám.

Pod zámkem je možné si vyjet lodí na Zvíkov, jenž bývá zván králem českých hradů a který se tyčí na skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy.

I jako tip na jednodenní výlet, myslím, že toto místo stojí za zhlédnutí.

Kde domov můj: Orlík

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více