Udělejte si výlet do Nelahozevse

Přátelé, když se řekne Nelahozeves, co vás napadne? Předpokládám, že rodiště Antonína Dvořáka a následně krásný zámek.

A mně od první soboty v dubnu, kdy mne na tento výlet pozvala Vladka N., ještě naskočí, při vyslovení Nelahozeves, překrásná Zámecká restaurace a Stezka A. Dvořáka.

Vyjely jsme ráno osobákem z Masarykova nádraží v Praze. Cestování vlakem se mi poslední dobou nějak zalíbilo. Vladka je v něm přebornicí. Procestovala totiž dříve železnicí celou Evropu. Seděly jsme nahoře ve vlaku a sledovaly jarní přírodu ubíhající kolem Vltavy. Průvodčí během 40 minut jízdy vůbec nepřišel, a tak jsme mohly zbohatnout o 35 Kč za jednu jízdu..

Zámek Nelahozeves je jedna z nejkrásnějších renesančních staveb v Čechách. Je postavena ve stylu castello, to znamená se čtvercovým půdorysem. V polovině 16. století, kdy byla stavba započata, byl toto velice moderní styl. Nelahozeves leží 35 km severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy. V současnosti se zde nachází muzeum s částí rodových Lobkowiczkých sbírek.

Do zámku se vstupuje po kamenném mostu přes příkop. Průvodkyně, studentka, nás provedla dvanácti pokoji a ukázala interiér šlechtické rodiny Lobkowiczů, ilustrující život této rodiny v Čechách v 19. století.

Zámek uvidíte hned od nádraží. Krásná renesanční budova ozdobená sgrafity na fasádě. Nejvíce mne při prohlídce zámku zaujal originál Rubense a Vladku zase porcelán. Je totiž jeho sběratelkou. Chtěla jsem jí jednu takovou mrňavou, roztomilou mističku z míšenského porcelánu ukázat a vzít do ruky. Ale průvodkyně byla ostražitá. Sotva jsem natáhla ruku směrem k misce, již jsem byla napomenuta. Že bych zaslechla i alarm? Nedotýkati se!

Prohlídka zámku (70,-Kč), s takovými vzácnými kousky, byla vzrušující. Představovala jsem si kněžnu Polyxenu, jak zde proplouvá v sametových, dlouhých šatech, v rukavičkách, střevíčcích a za ní pochoduje konvoj služebnictva. Převlékala se totiž několikrát za den. To by byla modelka! Doporučuji nádherný historický román od Zory Baránkové, Konec hodokvasu a Marné návraty, kde je vylíčen život, zejména ženské části tohoto šlechtického rodu.

Po prohlídce zámku jsme prošly zámecký park. Je malý a nikterak speciálně udržovaný. Se zámeckou zahradou např. v Hluboké se nedá srovnat. Ovšem, rozveselily nás ovečky, neobyčejně kudrnaté a s hubenými nožičkami. Jsou připravené na stříhání při akci, která bude zde na zámku probíhat: Hrnčířské a řemeslné trhy ve dnech 16.a 17. dubna od 9 -17 hod.

Potkaly jsme zde i nevěstu s ženichem a svatebčany. To prý přináší štěstí. Romantické svatby probíhají na zámku v Rytířském sále.

Bylo slunečno, ale přeci jenom ještě chladněji. A tak vyfoukané a příjemně naladěné jsme dostaly chuť na něco dobrého.Vladka navrhla zámeckou restauraci.

Vážení, nenechte se odradit pompézním vstupem i vzhledem Zámecké restaurace. Řekli byste si, to bude drahé! Ale ceny jsou zde vskutku lidové. V restauraci jsme byly samotinké. O to více se nám věnoval číšník, profík, který mimo sezonu obsluhuje v Lobkowickém paláci v Praze. Pochutnaly jsme si na řízečku, smažáku, zeleninovém salátu a to vše za stovečku. Neuvěřitelné porce, jako pro dřevorubce. A k tomu Lobkovické pivo, správně chlazené, mělo vskutku říz. V sezoně je prý restaurace přeci jenom plná. Aby ne! Byly jsme zde nadmíru spokojené.

Malé muzeum Antonína Dvořáka, jeho rodný dům, je hned pod zámkem, naproti kostelu. Při prohlídce znějí Dvořákovy nesmrtelné melodie Z nového světa.

A jelikož bylo nádherně a my měly ještě něco přes hodinku času, vydaly jsme se pěšky Stezkou A. Dvořáka, po červené značce, podél Vltavy, na nádraží do Kralup. Celkem čtyři km. Obě máme rády, když se kultura spojí s pohybem. Libovaly jsme si. Pusa ani nohy se nám nezastavily. Zleva Vltava, zprava tajemné, bizarní pískovcové skály. Občas nás předjeli cyklisté. Pokoušely jsme se trochu zastavit čas, ale jízdní řády byly neoblomné. Tak, šup do vlaku a máme na co vzpomínat!

Neváhejte, přátelé, vemte vnoučata a vyražte na výlet do Nelahozevse, třeba právě na ty připravované Hrnčířské trhy.