Za oknem vidím akvarel
přes kapky na skle rozmazaný.
Na slunce malíř zapomněl
a jeho svět je uplakaný.
V paměti jiný obraz mám,
je celý prozářený.
Když maloval ho Život sám,
byl dobře naladěný.
Déšť tento obraz nesmyje,
jenom prach z něho spláchne.
Slunce se shora usměje
a Jaro štětcem máchne.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								