Procházka s koňmi

Je poslední lednový den, neděle, venku svítí slunce a trochu víc fouká. Dcera mě ani nemusela moc přemlouvat, abych s ní jela na koně. No na koně. Jednalo se o to, že potřebovala své koně nechat proběhnout. Takže jsem sbalila kulicha, foťák a jely jsme na Hlinnou. To je malá vesnice nad Litoměřicemi. Spolužačka Tereza tam chová a ustájňuje koně a naše dcera Tereza tam má své dva koně. Kobylku Meggy a jejího syna koníka Matese.

Když je přivedla z pastviny na dvůr, tak jsem se trochu vyděsila. Byli mírně řečeno obaleni blátem. To totiž koně moc milují, vyválet se v bahně. Vzhledem k tomu, že nešli pod sedlo, dala jim jen ohlávku a vyrazili jsme ven. Kolem Hlinné je docela dost travnatých pozemků, na které lze jít na procházku. Bylo krásně, i když trochu větrno, narazila jsem kulicha, připravila foťák a mačkala spoušť jak o závod. A že bylo co fotit.

Hlinná leží v kopcích, takže nebe tam bylo přímo kouzelné. Nejen slunce, modrá obloha, ale i tmavé mraky, peřinové mraky, do toho běhali koníci, tedy kobylka chodila, protože nebude dlouho trvat a bude mít hříbátko. Koník Matýsek se pásl a pak za námi vždycky vyrazil, aby se náhodou neztratil. Vzhledem k tomu, že celá oblast je CHKO Českého středohoří, je tam možnost hezkých výletů, např. na kopec Hradiště, z kterého je za jasného počasí nádherný výhled.

Nebudu psát o vesnici, nebo pamětihodnostech. Má své stránky http://www.obec-hlinna.cz/, a každý, kdo by se tam chtěl vydat, si to může přečíst. Chtěla jsem jen ukázat lásku k jinému zvířeti, než jsou pejsci, kočičky a jiná drobotina. Tuto lásku dcera zdědila po mé babičce, která pocházela z Ukrajiny, kde prý měli hospodářství. Obdivuji ty drobné holky, jak se nebojí a jsou ochotny pro své lásky udělat hodně. Jak jsou schopny vědět, jakou má kůň povahu, kdy má radost a kdy se vzteká. Kdo sdílí stejnou náklonnost ke koním, tak ví o čem mluvím.

Fotila jsem nejen koníky, ale i mraky, protože to je zase moje záliba. Ke koním cítím respekt a pozoruji je z uctivé vzdálenosti. Ten kohout tam byl po návratu, proto je poslední a líbil se mi, jak se nakrucoval. Omlouvám se za trochu horší kvalitu u některých fotek. Světlo si ze mě dělalo legraci. A ještě poslední zajímavost. Kdysi se na Hlinné natáčel fantasy film Mlhy Avalonu. Byl docela pěkný.

Procházka s koňmi

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více