Apoštolové
Chtěla bych doplnit zajímavou procházku k pražskému Orloji, kterou napsala Hanka Šorejsová. Díváme-li se na orloj, na procesí apoštolů, vidíme, že každý drží nějaký předmět, který se obvykle váže k jeho mučednické smrti.
První přichází:
sv. Petr a v ruce drží klíč.
Za Nerona byl v Římě ukřižován hlavou dolů. Protože mu dal Kristus „klíče od království nebeského“, bývá proto zobrazován s klíči (někdy s jedním), které jsou jeho individuálním atributem. Dále bývá zobrazován s knihou, kohoutem (poukazuje na trojí zapření Krista), rybou (byl původně rybářem), s holí, někdy s křížem nebo tiárou na ruce (první papež).
sv. Matěj se sekerou
Apoštol zvolený losem místo Jidáše. Atribut sekera poukazuje na jeho mučednickou smrt.
sv. Filip s křížem ve tvaru T
zemřel mučednickou smrtí na kříži a ještě současně byl kamenován na kříži v Hieropoli.
sv. Pavel má meč a knihu
Za Neronova pronásledování byl v Římě sťat mečem. Po zjevení v Damašku (byl zasažen mocí Kristova světla) se stal z pronásledovatele křesťanů největším hlasatelem Kristova učení všech dob.
sv. Šimon má pilu
podle podání hlásal evangelium společně s Judou Tadeášem v Persii, kde podstoupil mučednickou smrt.
sv. Bartoloměj
Podle podání podstoupil mučednickou smrt v Arménii tím způsobem, že mu byla za živa stažena kůže z těla a teprve potom byl sťat. Proto se stal patronem všech těch, kdo pracují s kůží, např. kožešníků, ševců, koželuhů, řezníků apod. Jako hlasatel evangelia bývá zobrazován s knihou nebo svitkem. Jeho individuálním atributem je právě stažená kůže, kterou drží v ruce nebo má přehozenou přes ruku, příp. také nůž.
Na fresce Posledního soudu v Sixtínské kapli vytvořil Michelangelo na stažené kůži světcově svůj autoportrét. Jeho ostatky jsou uloženy v Římě na Tiberském ostrůvku, kde stojí jemu zasvěcený kostel.
sv. Juda Tadeáš s kyjem
Byl jím utlučen. Jako apoštol bývá zobrazován v dlouhém rouchu, v ruce drží knihu nebo svitek.
sv. Ondřej (bratr Šimona Petra) s křížem
v řeckém Patrasu byl ukřižován na kříži ve tvaru X. Tento kříž je zvaný ondřejský.
sv. Jakub Větší, (syn Zebedeův, bratr evangelisty Jana), s mečem
r. 44 sťat. Jeho tělo bylo v 7.století převezeno do španělské Compostelly, která se stala ve středověku jedním z nejvýznamnějších poutních míst.
Zobrazován s mečem (kterým byl popraven), s knihou nebo svitkem. Jako patron poutníků s holí, brašnou, lahví, mušlí apod.
sv. Jakub menší (syn Alfeův) má valchářskou tyč nebo kyj.
podle podání byl kol. r. 62 svržen z cimbuří chrámu, kamenován a ubit valchářskou tyčí. Stal se prvním jeruzalémským biskupem.
sv. Tomáš s kopím
Podle apokryfů byl povolán do Indie jako stavitel indického krále. Peníze, které měl použít na stavbu paláce, rozdal chudým a tímto činem obrátil krále. Když dal později roztavit bronzovou sochu slunečního boha, rozzuřený velekněz ho probodl kopím. Tuto scénu zobrazil např. Rubens na svém obraze pro malostranský kostel sv. Tomáše v Praze. Tomáš je znám svou nedůvěřivostí – Nevěřící Tomáš.
sv. Jan napomíná hada (syn Zebedeův a bratr Jakuba st.)
Individuálním atributem je pohár. Poukazuje na jed, který mu byl podán, ale neuškodil mu. Na obrazech Poslední večeře bývá zobrazován jako mladík, sedící přímo u Ježíše.
Jakmile se na Orloji objeví apoštolové, Smrtka otočí přesýpací hodiny a odměřuje symbolicky čas všem kolem. Zároveň pokyvuje hlavou na znamení konce života a zvoní. Marnivec vzhlížící se v pozlaceném zrcadle, Lakomec s měšcem a holí a Turec jí odpovídají záporným pohybem hlavy na znamení, že nehodlají odejít. To vše uzavírá pozlacený kohout, zakokrhá na znamení počátku.
