Mám velmi ráda tikot hodin, a že jich máme všude hodně. I některé na baterku, byť vytvářejí tikot jiný. Také se vám zdá, že čas rychle běží či utíká? Dokonce jsem jednou viděla hodiny, které se točí v protisměru, ale ty bych určitě nechtěla.

Mám náramkové hodinky po mé mamince, které se ještě stále natahují a neztratily smysl, naopak jsou jedinečným elegantním módním doplňkem, pocházejí ze šedesátých let. Mám ráda dámské náramkové hodinky jako doplněk, ať jsou to ty společenské anebo obyčejné s černým ciferníkem, které mají stříbrné, avšak luminiscenční ručičky, informující o aktuálním času i ve tmě. Mám ráda budíky, i ty staré.

Jako holčička jsem neměla ráda zvonění budíku mého tatínka. Ten měl klasické velké dva zvonce, které se rozdrnčely, a bylo to velmi hlučné. Pak jsme mu s maminkou koupily jiný budík, který hezky cinkal. Dnes si můžete koupit budík, který vás bude budit zvuky lesa a ptačím sladkým švitořením. To máme rádi asi všichni. Mnoho z nás se budí telefonem a má nastaveno nějaký hezký tón či hudbu. Zkrátka je to na každém. Čas nám běží, a léta plynou.

Mám ráda ticho a v něm znějící tikot hodin. Mám ráda, když slyším odbíjet hodiny na kostele. A mám ráda, když slyšíme tikot odpočítávající poslední minuty roku z Orloje. Čas nám měří všem stejně. Pamatuji si z mého dětství malé přesypací hodiny, které byly ještě po mé prababičce. Tehdy jsem u nich vydržela sedět a dívat se, jak jemný píseček padá dolů. Babička mi to vysvětlovala a mne to nešlo do hlavy.

Je tu již ten čas, kdy přijde onen tikot, který nám všem odpočítal stejně a spravedlivě a končí zase další rok. Zamysleme se, jak ten čas opravdu utíká. Hleďme do budoucna s nadějí a pozitivním nadhledem. Naše budoucnost jsou naše děti. Všem krásné a šťastné vykročení do toho nového roku!