Jedno světové NEJ je snadné navštívit

Nejvyšší věž kostela najdete ve starobylém městě Ulm. Při cestování Německem ho doporučuji navštívit. A to nejen proto, že první zmínka o tomto městě pochází z roku 854. V centru stojí katedrála, který se pyšní NEJvyšší kostelní věží. Výška: úctyhodných 161,5 metru!

Pro srovnání: brněnský mrakodrap AZ Tower má výšku 110 m a je vystavěn za pomoci nejmodernější technologie 21. století. Ke cti je fakt, že stavba v Brně netrvala tak dlouho jako gotická stavba ulmské katedrály. Ale ta za to zaujímá plochu jednoho fotbalového hřiště, je dlouhá 123 metrů a široká 48 metrů. V tomto ohledu je přesto menší než katedrála svatého Víta na Pražském hradě. Co ji však činí výjimečnou, je výška hlavní věže – člověk musí překonat 768 schodů, aby se vyškrábal na vrchol. Odtud jej však čeká nádherný výhled na Bavorsko i na Alpy v čele s nejvyšší horou Německa – Zugspitze.

Označení katedrála je vlastně nesprávné, protože zde nikdy nesídlil žádný biskup. Základní kámen kostela byl položen již v roce 1377, výstavba tedy trvala více než půl tisíciletí. V současnosti chrám nespravují katolíci, nýbrž luteráni. Občané Ulmu totiž již v 16. století rozhodli v referendu o své konverzi k protestantům.

Uvnitř kostela najdeme řadu významných uměleckých děl. V roce 1763 si na místní varhany zahrál Wolfgang Amadeus Mozart. V roce 1877 pak ulmská židovská kongregace, jejímž členem byl i jistý Hermann Einstein, v jehož rodině se o dva roky později narodí syn Albert, darovala kostelu prostředky na vytesání sochy biblického proroka Jeremiáše.

Za pět euro vás turniket pustí za starobylé dveře a pak už je před vámi jen a jen úzké točité kamenné schodiště. Na věž se stoupá ve třech etapách, celá věž je „děravá“, takže máte možnost koukat, jak vysoko již jste. Denní světlo v úzkém schodišti je důležité pro bezpečné našlapování. Poslední etapa výstupu je nejzajímavější. Věž se prudce zužuje a člověk vystoupá přes 768 schodů až do výšky 143 metrů. A protože nahoře je velmi malý prostor a všichni se chtějí pokochat pohledy daleko do kraje, musíte za chvíli sebrat všechnu sílu i odvahu a po prudkých stále se točících schodek sestoupit opět 768 schodů dolů zpět do kostela.

Přiznávám se, že ještě třetí den cítím stehenní svaly. Ale stálo to za to.

Jedno světové NEJ je snadné navštívit

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více