Jak jsem tu už kdysi psala, "už dávno vrásky nepočítám,
když kouknu ráno do zrcadla,
občas jen vzpomínky vybledlé sčítám...
Nezabývám se těla stářím,
o duši pečuji
a uvnitř stále zářím,
protože miluji..."
Tvé verše jsou plné lásky, alespoň já je tak vnímám, a moc se mi líbí.
Je to moc krásná báseń z Vašeho nelehkého života paní Lidmilo. . Skutečnost je tady a zamaskovat se nedá,ale nejsou důležité vrásky,ale srdce člověka a to máte na pravém místě i když ve skutečnosti na levém.Moc se mi líbí.
Je to dojemně krásné a krásně dojemné, to Tvé vyznání, Liduško. A vůbec to ve mně nevyvolává smutek, můžu být sice vitální a trochu neusazená, ale mám vrásky a dokonce už od nějakých 30 let, protože v hubené tváři se udělaly snadno. A nijak je odborně nelikviduji, život se takhle vyhladit nedá.
Milá Lidmilko, děkuji za tyto krásné, citlivé verše. Každá z nás by je měla mít vytištěné a číst si je ráno po probuzení pro smíření se sebou samou a večer před spaním pro klidný spánek.
Pavel Kyselák
