Slzičky jabloňových víl
FOTO: Elena Valeriánová

Po večerním dešti
přišel krásný den,
slunce se dralo
již za kuropění
z peřin ven
a přetrhlo můj sen.

Do kapiček rosy
zakleté slzy jabloňových víl
a já bych z tvých dlaní
tu rosu rád pil.

Z dlaní jen rosu,
ze rtů nektar vášně
zlíbat bych chtěl,
já vím,
lásku bych vyznat měl.

Stojím tu ztracený
sám, tak sám
a marně šeptám
mám tě rád.

Ta slova jsem měl
šeptat dřív,
nyní už mě neslyšíš,
láska odlétla
jako ten sen,
co slunce proměnilo
v dnešní krásný den.


Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Zuzana Pivcová
I tohle vyznání z úst muže má velkou poetickou sílu. I když, myslím, že v tom je stejně duše ženy. :-)
Alena Várošová
Elen,píšete krásné,citové básně o lásce.A ty fotky k tomu díky Vám i redakci.
Anna Potůčková
Nádherná básen a moc krásné fotografie
Vladka Steinová
Krásné májové vyznání.