Území dnešní České republiky sice nebylo během druhé světové války dějištěm žádné z rozhodujících bitev, velká bojová střetnutí se však ani jemu nevyhnula. Největší letecká bitva nad územím tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava se odehrála 17. prosince před 70 lety jižně od Olomouce mezi americkými a německými letouny.

Američané z 15. letecké armády vzlétli z jižní Itálie s cílem bombardovat závody na výrobu syntetických paliv v Horním Slezsku, dnešním Polsku. Odstartovalo 527 bombardérů (Boeing B-17 Flying Fortress a Consolidated B-24 Liberator), které doprovázelo 93 stíhaček Lockheed P-38 Lightning a 207 stíhaček P-51 Mustang.

Německé velení, jehož armáda již disponovala omezenou leteckou silou a navíc byla plně vytížená boji na východní frontě a nově zahájenou ofenzivou v Ardenách, k překvapení spojenců připravilo zuřivou obrannou akci. Proti bombardérům vzlétla kompletní stíhací eskadra z letišť nedaleko Berlína, elitní jednotka určená k obraně německé "říše". Podle odhadů vzlétlo asi sto stíhaček Focke-Wulf Fw 190 a Messerschmitt Bf 109.

K prvnímu střetu německých stíhaček s bombardéry došlo v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem, Němcům nahrával fakt, že se americké stíhačky v nepříznivém počasí opozdily. Podle amerického hlášení Němci zaútočili s mimořádnou agresivitou. K prvnímu střetnutí došlo západně od Přerova nad obcí Troubky a Hitlerovým stíhačům se záhy podařilo sestřelit řadu bombardérů.

Bitva se postupně rozrostla na celou trasu letu bombardérů, vzdušné souboje nebo pády poškozených letadel a letounů, kterým došlo palivo, byly zaznamenány od Horního Slezska po Jadran. Zvrat v bitvě přinesl přílet amerických stíhačů, kteří nad střední a severní Moravou a Slezskem sestřelili nejméně 23 německých letounů.

Podle Jiřího Rajlicha z Historického ústavu Armády ČR americké ztráty činily 25 strojů, z toho 18 Liberatorů, jedna "létající pevnost" B-17 a šest stíhaček. Na Moravě z toho spadlo deset letounů a zahynulo 84 členů jejich posádek. Téměř všichni ze sestřelených letounů, kteří se zachránili na padáku, skončili v německém zajetí, často i za pomoci tamního německého obyvatelstva. Nejméně jednoho z amerických vojáků místní Češi skrývali až do konce války.

Údaje o ztrátách na německé straně se různí. Podle Jiřího Rajlicha "v prostoru od Uherského Hradiště až po slezskou Bielsko-Bialu američtí stíhači nárokovali celkem 23 jistých sestřelů, z toho devět přímo nad naším územím". Německé záznamy však podle Rajlicha hovoří o ještě větších ztrátách na straně Luftwaffe. Stíhací eskadra JG 300 Wilde Sau přišla dle nich přinejmenším o 43 strojů, z toho 36 zásahem Američanů a sedm v důsledku technických závad a nedostatku paliva.

Podle stránek věnovaných osvobození ČSR americkou armádou www.aic.cz americká 15. letecká armáda (15th USAAF) zaznamenala během celé bitvy 230 mrtvých a ztratila 21 bombardérů a šest stíhaček. Německá strana pak podle tohoto zdroje ztratila celkem 51 letadel a měla asi 22 mrtvých. Asi 15 amerických a 30 německých letadel spadlo podle www.aic.cz na československé území.