Až přijde noc,
odhalím svoje tělo,
vystavím cit
jak do výkladní skříně,
prozradím vše,
co ve dne nezaznělo,
nechám se svést,
tak prudce a tak líně.

Až přijde den,
připnu si ptačí křídla,
z paprsků snů
upletu svoje sítě,
uzamknu vše,
co noc mi nenabídla,
jak vzdušný vír
má touha omámí tě.

Až přijde čas,
pak zmizí všechna zdání
nocí a dní,
co bylo a co není,
nesmělý sen
a síla milování,
jak prázdný sál
pro sólo představení.